Neodmyslitelnou součástí svatební hostiny byly dříve řeči a vinše, dnes za jakousi jejich náhradu lže pokládat veřejná čtení různých svatebních blahopřání, přípitky.

Hosté se scházejí u obou stran a ženich přijíždí se svými rodiči a svatebčany auty do domu nevěstiných rodičů.

Nevěsta se obléká s pomocí kamarádek nebo žen z příbuzenstva, žádný muž nesmí být přítomen. Při příjezdu do nevěstina domu odpadá většina zvyků, místy se udržuje výkup nevěsty (za peníze, za láhev, za dort) a schování nevěsty. Zůstává rozloučení s rodiči, ať ve formě pouhého rozloučení a popřání šťastné budoucnosti, nebo tradičního požehnání a poté poděkování snoubenců za vychování. Proslov rodičů pro požehnání nemá nijak ustálenou formulaci. Děkování za svou a partnerovu výchovu je bráno jako morální povinnost, většinou je pronáší ženich.

Aby bylo novomanželům dopřáno hojně potomků, jsou zasypáni po obřadu rýží, někdy také konfetami, oříšky či rozinkami nebo bonbóny. Stejný význam má i jiný zvyk, během svatební hostiny je nevěstě posazeno na klín malé dítě. Dříve při pečení koláčů nevěsta upustila kus těsta na zem, aby měla děti.

Svatba se dnes běžně oznamuje svatebním oznámením, doplněným písemným nebo osobním pozváním ke svatební hostině.

Zůstává záležitostí obou snoubenců.Charakteristické je pečení koláčů, zvací koláčky se podle tradice pečou několik týdnů před svatbou. Rozdávají se příbuzným, přátelům a sousedům a jsou zároveň pozvánkou na svatební hostinu. Koláčky, které by měly mít nejméně tři různé náplně, jsou považovány za vizitku kuchařského umění hospodyně. Vzhledem k tomu, že se jedná o zvyk nejen hezký, ale také velmi chutný, nehrozí pravděpodobně jeho zapomenutí.

Ženich přenáší nevěstu přes práh jejich společného domova prý proto, aby přelstil zlé duchy, kteří číhají pod prahem. Jiný význam: symbolický začátek nového života.