Botanická zahrada - ARBORETUM

Botanická zahrada Masarykovy univerzity byla založena v areálu budou mezi ulicí Kotlářskou a Veveří a její umístění bylo od samého počátku v roce 1922 považováno za provizorní , je totiž pomerně malá , přesto na něm najdeme zahradu dodnes . V jistém smyslu je to dobře , protože si tak do ní najde cestu určitě více lidí , než kdyby byla zahrada větší , ale daleko od centra.

Nedlouho po vzniku začala zahrada komunikonat s podobnými partnery v zahraničí . Zahrada byla budována s důrazem na ekologická společensva , část ploch byla věnována Mendelovým (více na (24685)) pokusům zákonů dědičnosti , Linnéově soustavě , léčivým a dalším užitkovým rostlinám . Brzy byla postavena nádrž u hlavního vchodu pro vodní a bažinaté druhy . S umístěním zahrady zakladatel prof. Josef Podpěra nebyl spokojen a usiloval od počátku o získání jiných vhodnějších ploch pro kolekce rostlin . V roce 1923 proběhlo jednání , zda by nebylo možné získat zámek a park v Židlochovicích (více na (24649)) ke zřízení botanické zahrady . Byly projednány řady dalších možností lokalit v okolí města Brna (více na (507)).

Během II. světové války byl omezený provoz botanické zahrady povolen s tím , že na volných plochách se bude pěstovat užitková zelenina . Po válce se zahrada nacházela značně poškozena . Obnovená botanická zahrada dostávala nové úkoly a vykonávala činnost expertizní . Park vzniklý z aktivit roku 1949 na Mniší hoře zůstal jako součást Zoologické zahrady ( více na (1904)).

V 60. letech měly být získány pozemky v Bohunicích , což se nerealizovalo a v roce 1984 dokonce hrozilo zahradě zrušení z důvodu plánované výstavby zastávky podzemní dráhy . K tomu ale nedošlo . Až do 90. let byla zahrada trpěným univerzitním přívažkem . Po sametové revoluci byly v letech 1995 - 1997 postaveny nové skleníky a zrekonstruován systém rostlin .

V současné době má zahrada 1 100 m2 skleníků : tropických rostlin , kapradin a cykasů , subtropických rostlin - palmový skleník , kaktusů a jiných sukulentů , bromélií , zásobní a pěstební skleník .

Venkovní plocha měří asi 1,5 ha ekologických společenství : karpatské dubohabřiny , rostlin Kavkazu a Himalájí , rostlin balkánského poloostrova , rostlin evropských vysokohoří , rostlin bukových a jedlobukových lesů , teplomilné nelesní vegetace Pavlovských vrchů , teplomilné nelesní vegetace hlubokých půd , rostlin aluviálních luk a lužních lesů , plevelných rostlin našich polí , teplomilné nelesní vegetace na hadcích , rostlin dubových a dubohabrových hájů , rostlin oblasti Středozemního moře , vegetace vátých písků , rostlin Japonska a Číny , rostlin horských smrčin a subalpinských niv , rostlin evropských rašelinišť a vegetace sešlapávaných míst . Společně se skleníky byla na střeše budovy pracoven vytvořena střešní zahrada přístupná po točitém schodišti .

Umělecká díla jsou v botanické zahradě umístěna buď trvale nebo dočasně po dobu výstav . Zahradní slavnosti vždy v září oficiálně otevírají nový univerzitní rok a od roku 1997 se staly tradicí . Nejstarším uměleckým dílem je Žába u největšího bazénu , která byly zhotovena v roce 1948 akademickým sochařem Františkem Knaiflem .