Janohrad se nachází asi 4 km východně od Lednice. Ke stavbě, která je v návštěvní hodiny přístupná veřejnosti, se dá dostat po zelené turistické trase. Po Dyji sem jezdí loďky a po prašných cestách koňská spřežení. V hradu se konají svatby.

Městský park Špilberk o rozloze 17 ha je nejvýznamnějším brněnským parkem založeným městskou správou a jako jedinečná památka zahradního umění je spolu s hradem Špilberk prohlášen Národní kulturní památkou. Ve středověku byly horní svahy kopce Špilberk z obranných důvodů holé, dolní svahy byly osázeny vinicemi a ovocnými sady. Krajinářský park v romantickém slohu byl založen z podnětu brněnského starosty Christiana d'Elverta v letech 1861 až 1862. Zakládání parku řídil dle vlastního projektu umělecký zahradník Antonín Šebánek pod dohledem Karla Offermanna, ředitele zemských zahrad Františkova a Lužánek. Základem kompozice parku byly promenádní cesty s alejemi a vyhlídkovými místy a krajinářské výsadby dřevin a bylin. Dřeviny k výsadbě byly získávány převážně darem z okolních panství, od významných osobností a brněnských občanů. Od 80. let 19. století do 20. let 20. století byl park doplňován vyhlídkovými altány a pomníky a bylo zde zřízeno městské zahradnictví pro péči o brněnskou veřejnou zeleň. V současné době probíhá celková obnova parku dle projektu Ing. Evy Damcové.

Botanická zahrada Masarykovy univerzity byla založena v areálu budou mezi ulicí Kotlářskou a Veveří a její umístění bylo od samého počátku v roce 1922 považováno za provizorní , je totiž pomerně malá , přesto na něm najdeme zahradu dodnes . V jistém smyslu je to dobře , protože si tak do ní najde cestu určitě více lidí , než kdyby byla zahrada větší , ale daleko od centra.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně bylo založeno po vzoru vídeňského Muzea pro umění a průmysl 2. prosince 1873. Jeho zakladatelé – Moravský průmyslový spolek a Obchodní a živnostenská komora – sledovali především vzdělávací a výchovné cíle muzea. První sbírkové předměty získané na světové výstavě ve Vídni byly umístěny v prostorách Moravského průmyslového spolku a v roce 1882 byla započata výstavba samostatné budovy podle plánů ředitele muzea Johana G. Schöna. Neorenesanční budova na brněnské okružní třídě, inspirovaná vídeňskými stavbami Gottfrieda Sempera, byla pojata velkoryse jako reprezentativní stánek pro uložení sbírek, výstavní účely i přednáškovou činnost. Po rozhodnutí uspořádat v těchto prostorách císařskou jubilejní výstavu v roce 1888 se přistoupilo k přístavbě, která byla dokončena během čtyř měsíců a svým progresivním řešením (zvláště konstrukcí dvojitého stropu světlíku a spojovací galerií) se stala pozoruhodnou součástí expozice.

Denisovy sady a park Studánka, dříve park Františkov, jsou prvním veřejným parkem v Čechách a na Moravě založeným veřejnou správou (moravskými zemskými stavy) v letech 1814 až 1818. Krajinářské parky s klasicistními stavbami v sousedství areálu Národní kulturní památky Petrov jsou prohlášeny kulturními památkami. Skalnaté návrší pod Petrovem, zvané Puhlík, bylo v roce 1771 zpřístupněno z úpatí kopce Křížovou cestou se 14 kapličkami a svah byl pojmenován jako Kalvárie. S parkovou úpravou svahu jihozápadního svahu Petrova pod městským opevněním začal již v letech 1805 - 1813 místodržitel hrabě Lažanský, avšak obsazení města napoleonským vojskem další práce zastavilo. Teprve moravský místodržitel Antonín Bedřich Mitrovský provedl v letech 1814 až 1818 za podpory zemských stavů radikální úpravu svahu.